Jako každým rokem, i letos jsme uspořádali večerní světýlkový průvod obcí. Ovšem vzhledem k tomu, že jeho termín už se blížil víc svátku Mikuláše než Halloweenu, nechali jsme tentokrát strašidelné masky a oblečky ve skříni a vystrojili se za anděly. K éterickým okřídleným bytostem se přidalo i několik zlobivých čertů a ve čtvrtek 1. prosince před šestou večerní jsme všichni společně vyrazili na procházku obcí. Vzali jsme to pěkně poctivě odshora z Jestřebíčka až dolů do Jestřebí a věřte, nebo ne, šlo nás přesně tolik, jako je popisné číslo v adrese naší školy. Víte, kolik účastníků v průvodu bylo?
Cestou jsme navštívili Mikulášovu komůrku i andělské obydlí, zastavili se u pekelné brány a nakonec došli až k živému betlému. U něj jsme si zazpívali za doprovodu houslí a dostali výborné voňavé perníčky. Pak už následovalo rozloučení s rodiči, protože na nás čekal ještě další program přímo ve škole. Tam každý z nás absolvoval Mikulášskou stezku s několika stanovišti, na nichž jsme plnili různé vědomostní i pohybové úkoly.
Po této soutěži pomalu začala příprava na spaní ve třídách, které si pokaždé úplně nejvíc užíváme. Ještě před tím, než jsme si popřáli "dobrou noc", napadlo někoho z nás, že když spíme ve škole, je to jako na dovolené. A že by teda nebylo vůbec od věci, kdybychom dostali snídani v podobě švédského stolu. A co čert (ne)chtěl, nebo nás snad všichni andělé vyslyšeli, ráno jsme přišli do jídelny a tam byl opravdu přichystaný raut jako v luxusním hotelu. Jak tohle děvčata z kuchyně dokázala, už se asi nedozvíme, každopádně jim beztak musely nějaké ty napřirozené bytosti pomoci, jinak to není možné.
Po zážitcích z uplynulého večera se nám v pátek z pochopitelných důvodů nechtělo příliš vzdělávat, a tak jsme ocenili, že paní učitelky naplánovaly na tento den výlet do Muzea řemesel ve městečku Letohrad. Tam jsme si prohlédli spoustu různých exponátů a dozvěděli se, jak naši předkové dřív vyráběli máslo, mouku, provazy a další věci, i jakou práci zastával vlásenkář, kartáčník nebo funebrák. Návštěva to byla moc pěkná a odnesli jsme si z ní mnoho zajímavých poznatků.
No a konečně v pondělí 5. prosince nás přímo ve škole navštívil samotný Mikuláš se svou družinou, aby zase po roce zkontroloval, jestli jsme pořád stejně hodní, pilně se učíme a neděláme lumpárny. Nic závadného u nás (ostatně jako vždycky) nenašel, takže jsme mu přednesli nějaké básničky a zazpívali pár písniček a od nám za odměnu rozdal balíčky s dobrotami. Ty přes něj poslaly tety Čiperky a my jim za ně moc děkujeme!
